Tak jde čas…

To, co píši v úvodu, myslím vážně. Tyto stránky vznikly pro vás. Na druhé straně počítače sedím já, a nikoliv nějaký tajemný administrátor, jak to bývá obvyklé. Snažím se tu zuby nehty neuhnout z úkolu napsat něco o sobě, i když chvílemi, věřte, u toho žeru písek.

Asi jste pochopili, že nejsem zrovna nejlepší archivářka svých vlastních zážitků, úspěchů a ocenění, když mi dělá už několik let závažný problém i sepsat odstavec životopisu pro ČSFD (přesněji 16 let je tomu v roce 2020 od první žádosti redaktora/administrátora/bloggera), natož napsat nějaký soupis rolí, textů a zkrátka počinů. Nesedávám doma nostalgicky nad starými fotografiemi a programy z představení. Nepročítám si dojatě staré scénáře. Žiju.

U nás doma se traduje historka, kterak jsem před lety seděla u táty na gauči a listovala časopisem, který měl vystavený. Bylo mi hrozně divné, že tam má magazín se strašně starým televizním programem a dost okatě jsem si ho za to dobírala. Až asi po půl hodině mi museli ostatní ukázat, proč si ho táta schovává. Byla jsem na titulce a uvnitř byl třístránkový rozhovor o mé práci. Vůbec jsem si toho nevšimla. Tak takhle strašné to se mnou je.

Jenže víte, já hraju od 12 let, zpravidla okolo 25 představení měsíčně a k uchování každé štace by bylo zapotřebí žít v paláci s tisícem komnat. Pokud už vůbec nějaké archiválie mám, je to proto, že někam včas zapadly, například se schovaly do knih, kde dělaly záložku, a tak nebyla šance je odevzdat při nejbližší příležitosti do koše. Sebeprezentace je mor, na kterém to u mě vždycky skončí. Prezentovat dílo – s radostí! Ideálně nějaké cizí. Hůře už svoje. A sebe?! To půjdu raději potřetí tento týden umýt okna.

Herectví má dvě složky: prezentaci postavy a sebeprezentaci. Jinak to zkrátka zatím ani nejde udělat, než že herec tu nastudovanou roli přináší na vlastním těle. Já bych to ideálně brala tak, že pošlu akorát tu mnou nastudovanou roli a tělo zůstane doma, s nosem v knížkách. Proto mě to také více táhlo k psaní, které tuhle svízelnou část sebeprezentace zkrátka neobsahuje.

Slibuji tedy, že pokud ke mně přijdou časem nějaké enormně zajímavé fotografie, přidám je sem. A když si i vzpomenu, z jakého jsou představení nebo kdy se nastudovalo, pokusím se to doplnit. Hlavně prosím pěkně nedoufejte, že to bude nějak brzy.